5000
Kdo mi vypnul mozek? Audioteka.cz Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Nová Psychologie dnes

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Aby se ze vztahu nevytratila vášeň

Aby se ze vztahu nevytratila vášeň

Autor: Matyáš Zrno | Datum: 28.4.2017 | Vydání: 5/2017

Láska se probouzí a zezačátku je jako droga. Pro zamilovaného člověka neexistují překážky. Zamilujete se do jemenského studenta? Tak s ním prostě odjedete na Arabský poloostrov! Je vaše vyvolená stará jako vaše dcera? Nevadí, cítíte se přece tak mladě!

Aby se ze vztahu nevytratila vášeň

Chlapci se začnou pravidelně sprchovat (a používat deodorant), pánové s bříškem cvičit, ženy lézt se svým milým po horách. Zamilovaní lidé nevnímají, co se děje vpravo či vlevo, takže když někdo na chodníku narazí při chůzi do sloupu, nemusí být nutně opilý. Prostě jen snil o své milé. Pravidelní čtenáři Psychologie dnes si možná vzpomenou na článek, který zamilovanost popisoval z vědeckého hlediska a vysvětloval, proč se zamilovaní opravdu chovají, jako kdyby si „šlehli“. Dojde totiž ke zvýšení hladiny dopaminu a noradrenalinu, tedy dvou aktivizačních hormonů, což se projeví zlepšením pozornosti, motivace a mentální aktivity a také příjemnými až euforickými pocity. A také zvýšením sexuálního zájmu a snížením potřeby spánku, hyperaktivitou a větším sebevědomím. A stejně jako závislí na droze udělají všechno pro svou dávku, tak i zamilovaní udělají všechno pro to, aby byli s objektem svého zájmu. Někdy dokonce proti jeho vůli – to když objekt zájem neopětuje, což pak obvykle nedopadá dobře. Pokud ale všechno šlape, jak má, je to romantická láska. Jenže pak dojde k fázi, kterou popisuje psycholog Jeroným Klimeš na příkladu telefonního hovoru dvou partnerů: „Ahoj, Jani. Nějak jsme s klukama přebrali. Tak já nepůjdu domů, ale přespím u rodičů. Mám to blíž do práce.“ Jana: „V pohodě, Karle, já už jdu stejně spát.“ Přitom na začátku jejich vztahu neměl Karel problém sednout po práci do auta, jet za Janou do Trnavy, užít si s ní večer a ve čtyři ráno jet zpět. Dřív nebyl problém 600 kilometrů, teď je problém i 600 metrů. Pokud se vrátíme k metafoře s drogami, říká se tomu „zákon snižujícího se účinku“. V drogové závislosti se to dá řešit (alespoň dočasně) větší dávkou. Ale ve vztazích?

Popovídat, neřešit, uklidit...

V tu chvíli nastupují rubriky lifestylových magazínů s donekonečna se opakujícími radami. Začíná to radami relativně konvenčními jako třeba „udělejte si romantickou večeři“ nebo „jeďte do nějakého hotýlku nebo do wellness. Prostě „změňte prostředí.“ Pokračuje to radami v oblasti sexuálních technik typu „Už jste mu předvedla perfektní orální sex?“. A v poslední době nesmí chybět provazy a bičíky, protože přece 50 odstínů šedi… Ale škála nejrůznějších rad nekončí. Co třeba vedlejší účinky léků? Antidepresiv, a především hormonální antikoncepce, která u některých žen snižuje vášnivost?

Na všem z toho může něco být. Třeba doyen české psychoterapie Stanislav Kratochvíl o tom napsal několik poučných knížek (namátkou Sex: starosti a radosti a Sex jako obohacení života), kde je jednoduše, pochopitelně a na příkladech vysvětleno, co a jak dělat, když „něco“ v sexuální oblasti nefunguje, a jak zlepšit partnerský sexuální život. Kratochvíl ale nechápe sex jen technicky, ale jako součást partnerského citového vztahu. A tam dodává i své proslavené edukační zkratky typu „po-po“ (posedět a popovídat), „ne-sta“ (nezatěžovat malichernými starostmi) nebo „u-u“ (uvařeno, uklizeno). Jak asi tušíte, ta první zkratka se týká postoje muže k ženě, ta poslední naopak a ta prostřední se týká obou. A když to chce rozvést, je to u žen po-po, du-po, vy-po a vy-ce. Tedy posedět a popovídat, duševní porozumění, vycítit, co žena potřebuje, a vyjadřovat lásku celým svým životem. Jak ale dodává (a jak ví většina žen), muž málokdy vycítí, co žena potřebuje, a je lepší mu to polopatě říct. Mužská očekávání jsou více přízemní: u-u, se-za, o-sta a ne-sta, tedy uvařeno a uklizeno, sex, kdy se mu zachce, obdiv stále a nezatěžovat starostmi. Může to znít trochu tvrdě, ale když se nad tím poctivě zamyslíme, není na tom něco? Tomu obdivu ale trošku stojí v cestě to, co sexuoložka Hana Fifková nazvala těžkým údělem dnešních mladých mužů. Chlapci by dle ní měli být vystavováni výzvám, zkouškám a překážkám, aby se je naučili překonávat. A popisuje docenta Matějčka, který maminkám nejistých a úzkostných synů nedoporučoval psychoterapii, ale říkával: „Maminko, dejte syna na nějaký sport, ať se posílí. Pro kluka je důležitá síla v tom nejprůzračnějším slova smyslu.“ Ale moderní společnost, posedlá bezpečím, umožňuje chlapcům překonávat překážky stále méně. Nejistí kluci, kteří bojují jen u počítače a chybí jim mužské vzory, pak přirozeně nemají ani úctu žen, které by měli symbolicky ochraňovat.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 5/2017 nebo v On-line archivu.


Hodnoťte a doporučte:



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Výroční konference Škola komunikace