5000
Kdo mi vypnul mozek? Audioteka.cz Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Nová Psychologie dnes

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Kolo přátelského štěstí

Kolo přátelského štěstí

Autor: Veronika Zavřelová | Datum: 3.1.2017 | Vydání: 1/2017

Kdo by nechtěl trávit odpoledne ve svižném hovoru u kávy a na gauči s partičkou blízkých přátel? Jenže jak se stát součástí takového společenství, když vám už bylo třicet a vaši staří přátelé se rozutekli?

Kolo přátelského štěstí

Americký televizní seriál Přátelé (1994–2004) vnesl v devadesátých letech svěží vítr i na české obrazovky. Nabídl nám pohled na život mladých dospělých, kteří hledají své místo v profesních i partnerských vztazích. Co ale zůstává po celou dějovou linku neměnné, je stabilní a vstřícné přátelství všech protagonistů v průběhu zachycených deseti let. Rachel, Monica, Phoebe, Joey, Chandler a Ross spolu celkem svorně překonávají všechna úskalí života, včetně vzájemných milostných vzplanutí a rozchodů.

Seriál samozřejmě nabízí obraz plný humorné nadsázky, vypravěčské zkratky a do jisté míry i romantizující pohled na vztahy ve velkoměstě. Přesto se stal minimálně pro jednu generaci televizních diváků jistým (samozřejmě nedostižným…) vzorem a předobrazem přání, jak by přátelské vztahy ve světě dospělých mohly vypadat. Jenže ono to není tak jednoduché. Ve formativních školních letech je navazování kamarádství a přátelství jasné a přímočaře nekomplikované. „Budeš si se mnou hrát a budeme se kamarádit, jo?“ Bezprostřední blízkost, stejný zájem a věková podobnost zvyšují pravděpodobnost spontánního dotazu s jedním hlavním cílem – seznámit se a získat nového kamaráda. Ubíhající roky a přibývající zkušenosti nám bohužel ubírají na bezbřehé živelnosti a schopnosti oslovit někoho, kdo je nám sympatický a koho bychom rádi zařadili do okruhu svých přátel.

V kruhu a jiných obrazcích

Seznamování se a získávání nových přátel však není mystérium, které se tak nějak přihodí samo od sebe. Socioložka Janice McCabeová se efekty sociálních vazeb a jejich vlivem na akademickou a profesní úspěšnost jedince zabývala ve výzkumu na Dartmouth College v New Hampshire v USA v létě 2016. A přišla na to, že nejčastější přátelské vazby a vzorce imitují tři vztahové situace.

„KLUBKAŘI“ (představte si pevně namotané klubko vlny) mají hustou síť přátel, ve které se téměř všichni vzájemně znají. Takovým příkladem by mohl být vysokoškolský studijní kruh nebo pracovní tým. Zajímavé je, že muži nejprve vytvářejí přátelství a s těmito přáteli později pracují, zatímco ženy mají nejprve spolupracovníky a kolegy, které postupně mění na přátele. Výhodou tohoto uskupení je podpůrná záchytná síť připravená pomoci a být v dosahu. Pokud se však „nit přetrhne“, vede to i k negativnímu ovlivňování a zrazování jedinců uvnitř skupiny.

„PŘIHRÁDKÁŘI A ŠKATULKOVAČI“ rozdělují přátele podle jednotlivých sfér zájmu a ti se mezi sebou vzájemně neznají. Zvlášť jsou tak přátelé ze školy, z práce nebo ze sportovního oddílu.

Přesně v té, kdy jsme příliš mladí na to, být staří, a příliš staří na to, být mladými? Stěhování, nová práce, další dítě… – v kolotoči „všednodne“ je mnohdy komplikované kultivovat stávající přátelské vazby, natož rozvíjet nové. Přesto jsou cesty, které nabízejí rozšíření stávajícího okruhu kamarádů, mnohdy přímo před námi. Jen si jich všimnout…

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 1/2017 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Výroční konference Škola komunikace